Příspěvky

Novinky 2021

Obrázek
Od posledního zápisku z května máme pár novinek a rozeberem témata, o kterých jsme chtěli napsat už dřív. Tak pojďme na to! V červnu jsme navštívili naše milované domoviny a vezli jsme radostnou zprávu: v lednu budeme tři :) Asi si dovedete představit, že tato okolnost ovlivnila zbytek našeho roku. Mimo jiné jsme začli intenzivně hledat větší bydlení, chodit na pravidelné zdravotní prohlídky a trochu méně divočili v rámci výletů a dovolených. V práci jsme už dlouhodobě na home office, od prosince znovu povinně, a zatím to na žádnou změnu nevypadá. Těhotenství Lucka i malý jsou od začátku v pořádku a vše zatím probíhá v pohodě. První dva tři měsíce byly náročnější, nevolnosti a únava ale postupně odezněly. Zkušenosti s místním zdravotnickým systémem z pohledu těhotné jsou zatím taky pozitivní. Pan doktor na heidenském gynekologickém oddělení je fajn profesionál a všichni všecko vždy srozumitelně vysvětlují. Těhotným jsou gynekologické prohlídky plně hrazené a od 13. týdne se nedoplácí a

Tři roky poté

Obrázek
Dnes je to přesně 3 roky, 8 měsíců a 3 dny, co jsme odešli z Honeywellu. Peťa oslavil tři roky v Leice v únoru, já včera. A od posledního zápisku u běhlo 585 dní . Máme se fajn . Kdybychom mohli neomezeně navštěvovat domovy, řekli bychom snad i výborně . Od vypuknutí koronakrize trávíme většinu času v Heidenu . Změnilo se hlavně to, že pracujeme z domu a skoro nepřetržitě jsou nastavená nějaká karanténní pravidla při překračování hranic. To znamená, že Lucka víc (čti příliš ) vaří a nakupujeme ve Švajcu. Lucka dělá od loňska v novém fajn týmu na skeneru RTC360 a pořídila si ukulele. Peťa dál vylepšuje SLAM na BLK2GO a řeže místní okresky. Oba stále hodně pracujem a užíváme si krás místní přírody. Přelom února a března jsme strávili v Patagonii, v Argentině a Chile. Byl to jeden z našich nejhezčích výletů. Pronajali jsme si campervan a poprvé nás provázel taky dron. Nádherná příroda a skvělé jídlo - video zachycuje naše dojmy asi nejlíp. Tři dny po návratu z Jižní Ameriky tam za
Obrázek
Ve Švýcarsku bydlíme asi 20 měsíců a je nám tu stále moc dobře. Jsme zdraví (můj vytržený zub se nepočítá :)), cestujeme a když je nám smutno po domově, navštíví nás naše milá rodinka nebo kamarádi. Za poslední rok jsme stihli projít hodně kopců a hor v okolí, byli jsme ve Francii, Ománu, Chorvatsku, Skotsku a na Madeiře. Všude bylo parádně, tak na žádost rádi poskytnem bližší podrobnosti nebo mapy.     Foto: Radek Lát, květen 2019 Zabydlet se v Heidenu se ukázalo jako správná volba a shodli jsme se s Peťou, že bychom neměnili. Velká města nám nechybí i proto, že se občas dostanem do Zurichu, služebně nebo jen tak na výlet. Na cyklistiku je to tu u nás dost nahoru a dolu a převýšení skoro každého menšího výletu se lehce přehoupne přes kilometr. I proto víc provozujem pěší turistiku, taky trochu běháme po lesích a loukách, a tak už to tu máme zmapované docela dobře. Stovky fotek a videí stále čekají na zpracování, tak pár přihazujeme. Když jsme se sem chystali, byl plá

Kolik co stojí

Obrázek
Tentokrát to bude více o faktech a číslech. Zaměříme se na ceny ve Švýcarsku a srovnáme pár zajímavých údajů s Českem. Dozvíte se něco o našich měsíčních výdajích, místních cenách i pokutách za dopravní přestupky. 1 švýcarský frank (CHF) = 22.3 Kč Curych a Ženeva jsou v   první desítce   nejdražších míst pro život. U nás v Appenzellu a nejbližším větším městě St. Gallenu je malinko levněji. Na   této stránce   najdete srovnání životních nákladů v Brně a St. Gallenu. Píšou, že Brňák by musel vydělat v St. Gallenu asi 2.3 krát tolik, aby si udržel stejný životní standard. Myslí m, že to odpovídá. Než jsme se do našeho dobrodrůža pustili, spočítali jsme si, kolik nás to může měsíčně zhruba stát. Na roadtripu Švýcarskem jsme tenkrát nakupovali v supermarketu a jedli v restauraci, takže jsme nějakou představu měli. I přesto jsem ale v prvních týdnech zažívala momenty, které jsem si postupně zařazovala do cyklu Tato krajina mě zruinuje . Z  běžných cen, které spořivé české

Naše práce

Obrázek
Peťa si každý den jezdí do práce po krásných okreskách a zítra mu končí zkušebka. Projekt se pomalu rozbíhá a přibývají mu kolegové. Účastnil se i pohovorů, teď už z druhé strany, a spolupracuje se seniorními lidmi i studenty z ETH z různých zemí. Každý den kódí, hodně se toho učí a atmosféra je prý pohodová. Suma sumárum: je v Leice spokojený. U mě se nemožné stalo skutečností a osmiměsíční pauza je u konce. V úterý nastupuju do práce - taky do Leicy! Už jsem si vyslechla nějaké řeči o dolejzání, ale (pro mě) bylo celkem prioritní, abychom jezdili do práce s Peťou spolu. (Ten by nejradši pořídil druhé auto, už má samozřejmě vybraný i přesný model, ale teď jsem mu tak trochu sebrala vítr z plachet, ha ha ha.) Napsala jsem do dvou týmů v Leice a jednoho ve Vectronixu, které sídlí ve stejném technologickém parku v Heerbruggu. Cesta do Geospatial Content Solutions byla zdlouhavá. Nebudu už vás nudit detaily z dob pohovorů. Na odezvy jsem čekala celkem dlouho, prošla několika koly a nak

Nový Zéland

Obrázek
Fíha, březen! Je to už nějaký ten pátek, co jsme o sobě dali naposled vědět. Událo se toho celkem dost a pár lidí se mě ptalo, jestli jsme odjeli pracovat na Zéland. Tak mi dnes dovolte shrnout ten náš výlet; samostatný zápisek s pár fotkama si rozhodně zaslouží. K životu v Alpách ve zkratce: zatím bydlíme přes Airbnb v Rakousku, od konce března máme podepsanou nájemní smlouvu ve Švýcarsku, Peťovi se v práci líbí, zrovna vyřizuje povolení k pobytu a já čekám na odezvy ze dvou firem. Víc když tak v příštím zápisku. V prosinci jsme stihli tři důležité věci. Peťa si našel job, ve zdraví jsme přežili Vánoce a odletěli do teplých krajin. Tam i zpět jsme si udělali jednodenní zastávku v Taipei, hlavním městě Taiwanu. Byl to náš první styk s divokou Asií, takže to v nás celkem zanechalo stopu. Stihli jsme pár buddhistických chrámů, k Peťové radosti se najedli v zapadlé čtvrti s místníma, prošli zoo (pandy a tučňáci!!!) a povečeřeli výborné michelinské kuře v  Hawker Chan za sto korun. Na

Stihli jsme to

Obrázek
Máme výborné zprávy! Minulý týden ve středu jsme se vydali na krátký výlet do Švajcu. Tentokrát nám milou společnost a psychickou podporu dělali Peťovi rodiče. Během cesty tam si Peťa na benzínkách a odpočívadlech stihl taky domluvit osobní pohovor, takže to máme dvě mouchy. První noc jsme strávili v rakouské horské vesničce Brand . Ráno jsme vykutali auto ze sněhu a pokračovali do Curychu. Večer nás turecký řidič ve svém starším Priusu dovezl do upršeného centra. Vánoční dekorace mají fakt krásné a zastřešené trhy na hlavním nádraží přišly v dešti vhod. Doufám ale, že při příští návštěvě už bude jeden z nás zaměstnaný, jinak nás ta krajina zruinuje (nejlevnější ubytko na noc šlo k pěti tisícům, 30 minut parkování 150 korun, 4 km Uberem 450 korun a tak dále, a tak dále). Další den nás tedy oba čekal pohovor. Mě v maličké firmě vyrábějicí detektory radiace 15 minut pěšo od našeho ubytka a Peťu ve švýcarské firmě, se kterou už jeden pohovor měl, 90 minut autem od Curychu v městečku

Předvánoční update

Po delší době se vracíme se shrnutím našich úspěchů a failů s curyšskými firmami.  tl;dr : Peťa má rozjednané dvě pracovní pozice. Lucce uletěli dva (obzvlášť vypečení) holubi, ale je pozvaná na osobní pohovor. Jsme přestěhovaní a ve slabších chvilkách jsme koukli i na pracovní pozice v Mnichově. Zdá se, že by tam toho mohlo být pro nás o něco víc, ale zatím nerobíme paniku. Ještě existuje pár možnosti ve zbytku Švýcarska. Začátkem listopadu se mi ozvali z Google s nabídkou pohovoru na pozici Site Reliability Engineer, Software Engineer. V Google se snaží eliminovat u pohovorů false positives, takže mají vysoký podíl false negatives. To znamená, že i úžasní programátoři se tam hlásí několikrát, než vůbec získají šanci jít k pohovoru, a ten pak absolvují 2-4x (a ani pak je třeba nevemou). Moje zaměření je dost negooglovské, ale kdo by odmítl? Toš jsem to zkusila. Dostala jsem úkol, skoro půl hodiny jsem přemýšlela nahlas a pak zkusila napsat něco v C++ (v Google docs). Týpek byl v po

Holubi na střeše

Obrázek
Balancuju na tenké hraně. Na jedné straně jsou možnosti ve firmách jako je Sonova, NVIDIA a Google. Na straně druhé jsem nezaměstnaná, tlustá, v depresi a bydlím u maminky. Jisté skutečnosti mě zatím bohužel překlápí k té obtloustlé variantě. Na nabídku Sonovy jsem si vzala týden na rozmyšlenou a jelikož to v NVIDIA trvalo, řekla jsem si, že to vezmu. Celý balíček zněl dost dobře a všichni radili "Radši vrabec v hrsti...". Půl dne jsem komponovala email a pročítala sto dvacet osm zdrojů o vyjednávání pracovní nabídky. Vyjádřila jsem své nadšení a zeptala se, jestli by ještě nešlo udělat něco s nabízeným platem před tím, než příjmu. Dnes jsem měla telefonní hovor s HR managerem, který mi s úsměvem sdělil, že s platem se pohnout nedá, což jsem čekala. Byla jsem připravená nabídku přijmout i tak. Pak mi ale pan ejčárista řekl, že se rozhodli nabídku stáhnout. Ba-dum-tsss... Ve zkratce to odůvodnil tak, že nemám dost zkušeností s vývojem produktu a že je jim nepříjemná diskuze

Lucčin pohovor v Sonově

Obrázek
Je pondělí, něco před první hodinou odpolední. Zastavujeme s Peťou na parkovišti u Sonovy a mě tak trochu přepadá panika. Ptám se, co by se stalo, kdybychom prostě zas jeli dom. To Peter odmítá, tak teda jdu. MiBand mi ukazuje 104 tepů za minutu (v klidu mívám kolem 80). Dám si pár hlubokých nádechů a výdechů, siláckou pozici a jdem na to. Na recepci mě vyzvedává line managerka a za vstupem mi hned ukazuje jejich produkty, naslouchátka různých tvarů a funkcí. Procházíme hezkou prosvětlenou moderní budovou. Nastíní mi plán, jak bude odpoledne probíhat a bavíme se o náplni práce. Ve zkratce jde o programování pro naslouchátka a mobilní aplikace. S prací na produktu nemám zkušenosti, takže bych se toho ze začátku asi dost naučila a sáhla si i na mobilní technologie. Zní mi to dobře. Přichází tři inženýři, všichni se představí a pak se podle mého životopisu doptávají na mé zkušenosti. Zeptám se, jestli mi nechcou položit nějaké technické otázky. Je to divné, ale nechtějí. Potom se podív