Naše švýcarské dobrodružství

Poslední týdny nám začínají splývat, ale samostudium k pohovorům po dlouhé době naštěstí přerušily návštěvy našich domovin. Peťa na výletě v Beskydech samou radostí objímal stromy a Lucka se druhý den cítila jak po půlmaratonu. Firmy, které Peťa oslovil, se neozývají nebo se ozvaly a pak přestaly komunikovat. Bude teď teda psát dalším ze svého seznamu. Lucčina šňůra pohovorů pokračuje a už i stihla srovnat skóre v počtu odmítnutí. Při druhém pohovoru s programátorem z Distranu jsem řekla nejméně padesátkrát, jestli by tu větu mohl prosííím zopakovat. Lukas mi nečekaně zavolal na mobil a zněl, jakoby seděl ve vlaku a mluvil přes rukáv. Jinak to byl celkem zajímavý pohovor a párkrát jsme se i zasmáli. První diskuse se točila kolem grafu znázorňující performance vektorizované smyčky daxpy  na jistém procesoru. Pak jsem navrhovala algoritmus k jednomu problému. Na konci jsem ze zvuků na druhé straně odtušila, že se ozvou. Byla jsem v autě na cestě do Jičína, když mi Lukas (zase přes ru

Zápisek o dvou technických pohovorech v NVIDIA bude delší než obvykle. Koho nezajímají detaily, může si přečíst tl;dr pod čarou. Probíhají po WebExu, což je komunikátor podobný Skypu. Funguje tam něco jako sdílená nástěnka, kam se dá v průběhu hovoru psát nebo kreslit tak, aby to všichni zúčastnění viděli. To je šikovné zejména, když se po minutě monologu z druhé strany sami sebe ptáte, jestli jste na pohovoru nebo u anglického diktátu. Pohovorující mi text nakonec zkopíroval na nástěnku a já tam pak načrtla řešení. Oba se mě na začátku zeptali na pár věcí z mého životopisu a pak se šlo na technickou část, kde jsem měla řešit různé algoritmické problémy (na programování nedošlo). Důležité je, jak člověk nad zadaným problémem přemýšlí. Je dobré nepanikařit, když hned řešení nevidíte a sdělit druhé straně své myšlenkové pochody. Zaječí úmysly si většinou nechávám pro sebe a snažím se nastínit naivní řešení, které pak vylepšuju. Pokud nenarazíte na úplného drsňáka, pomůže vám. Tento

Za poslední týden jsme absolvovali s Peťou každý dva pohovory. Probíhaly po Skype/WebEx, jelikož jsme ještě v Česku. Stěhování plánujeme nejdřív, až bude mít jeden z nás pracovní místo. Peťovy pohovory byly dost náročné. Z prvního kola neměl vůbec dobrý pocit. Ze začátku to šlo dobře, ale pak se zasekl na řešení jednoho problému a ne a ne se odseknout. Naplánovali mu druhé kolo s dalším člověkem, na které se víc připravil. Vyvíjelo se o poznání lépe, ale bohužel to nakonec nestačilo. Zamítavá odpověď nám trochu srazila náladu. Je to ale cenná zkušenost. Oba nás nakopla zapracovat na své přípravě ještě víc, protože máme lepší představu, jak to může vypadat. Peťa teď čeká na několik odpovědí a kontaktovali ho z jedné recruiterské agentury. Tak snad hejbnou kostrou a začne se to posouvat rychleji. Můj první pohovor se nesl v pohodovějším duchu. Mladý muž s francouzským přízvukem měl přehled o bodech mého životopisu a doptával se na některé projekty. Měla jsem vysvětlit malý kousek k