Novinky 2021

Od posledního zápisku z května máme pár novinek a rozeberem témata, o kterých jsme chtěli napsat už dřív. Tak pojďme na to!

V červnu jsme navštívili naše milované domoviny a vezli jsme radostnou zprávu: v lednu budeme tři :) Asi si dovedete představit, že tato okolnost ovlivnila zbytek našeho roku. Mimo jiné jsme začli intenzivně hledat větší bydlení, chodit na pravidelné zdravotní prohlídky a trochu méně divočili v rámci výletů a dovolených. V práci jsme už dlouhodobě na home office, od prosince znovu povinně, a zatím to na žádnou změnu nevypadá.

Těhotenství

Lucka i malý jsou od začátku v pořádku a vše zatím probíhá v pohodě. První dva tři měsíce byly náročnější, nevolnosti a únava ale postupně odezněly. Zkušenosti s místním zdravotnickým systémem z pohledu těhotné jsou zatím taky pozitivní. Pan doktor na heidenském gynekologickém oddělení je fajn profesionál a všichni všecko vždy srozumitelně vysvětlují. Těhotným jsou gynekologické prohlídky plně hrazené a od 13. týdne se nedoplácí ani za ostatní zdravotní péči, i když máme jen základní balíček pojištění. Těhotné jsou z hlediska covidu rizikové, a proto Lucka v prvním a třetím trimestru absolvovala očkování. Obešlo se to bez velkých vedlejších účinků (za rok dáme vědět, jak která hlavička malého zvládá derivace a integrály). Před porodem je třeba si povinně najít hebamme (porodní asistentku). S tou měla Lucka jednu schůzku před porodem a pak párkrát příjde po porodu, aby mrkla, jak nám to s malým jde, jak prospívá a když tak s něčím poradí. Malý si dává načas, a tak teprve uvidíme, jak proběhne porod a poporodní péče. Jsme zaregistrovaní ve velké kantonální porodnici v St. Gallen, kde mají i špičkové neonatologické oddělení. Mělo by být možné domluvit se na speciálních požadavcích ohledně porodu (nemáme) nebo si určit typ pokoje (3/2/1 rodičky nebo rodinný).

Práce a mateřská

Co se týče podmínek v práci a mateřské, je to tu dost odlišné od Česka, tak trochu Sparta. Na mateřskou se nastupuje po porodu a do té doby se pracuje. Lucka dostala od doktora dva týdny před termínem neschopenku (v ČR je to 6-8 týdnů před termínem). Celkově mateřská trvá ze zákona 14 týdnů (v ČR 28 týdnů + 3-4 roky rodičovská) a otcovská je 14 dní. Peněžitou pomoc žená získá, pokud si alespoň 9 měsíců platila pojištění a 5 měsíců pracovala (v ČR podobné) a je to 80% mzdy. Náš zaměstnavatel, Leica, situaci trochu vylepšuje. Na mateřské, která je o 2 týdny delší (tj. 4 měsíce), dostává matka 100% mzdy a potom si může vzít 3měsíční neplacené volno, zatímco tatínci z nějakého genderově nevýváženého důvodu jen měsíc. Déle místo zaměstnavatel nedrží a miminko jde do jesliček, tzv. Kita., kam se musí registrovat co nejdřív (naše mimčo mělo 7 cm, když jsme to udělali). Platí se měsíční poplatek, jehož výška se odvozuje od příjmu rodičů. Lucka se na konci léta vrátí na poloviční úvazek, takže na tři celé dny v týdnu s jídlem to u nás vychází 1500 CHF (slovy pětatřicet tisíc korun českých). Pět dní by stálo 2500 CHF. Dětské skupiny nebo soukromé hlídání výjdou ještě dráž, takže tato nejlevnější varianta v porovnání v podstatě s jakoukoli jinou zemí je dost sada (v ČR cca 8000 Kč ročně, USA $5000 ročně). V Leice jsme se zapsali na seznam čekatelů na firemní příspěvek, který je ale dlouhý, tak budem muset nějakou dobu vyděržat.

Občas se nás někdo ptá, jak to bude s občanstvím. Naše dítě automaticky švýcarské občanství nezíská, protože ani jeden z nás občanem Švajcu není. Bude Slovák a Čech :) A jelikož nejsme s Peťou svoji, musel Peťa oficiálně na matrice zažádat o otcovství a společnou péči. K tomu jsme museli oba dodat kopie rodných listů a potvrzení o rodinném stavu, což vyžadovalo výlet na ambasády v Bernu a trvalo to asi dva měsíce. Je dobré to řešit dopředu, jinak se komplikuje vyřizování příjmení a pár dalších věcí. Sranda je, že kluk může skončit s matčiným příjmením. Můj oblíbený vtípek, kterým straším slovenskou část rodiny, je jméno Řehoř Matušová. Další challenge bude po narození, až nám vystaví švýcarský rodný list. Na české/slovenské matrice se musí udělat zápis o narození a když budeme mít od nich rodný list, dá se teprve požádat o cestovní doklad. Do té doby s malým nemůžeme za hranice Švajcu a vyřízení tohohle bude bohužel taky trvat několik měsíců.

Hledání bydlení a stěhování

Když jsme se sem v roce 2018 stěhovali, obhlídli jsme několik městeček a byli na prohlídkách bytů v kantonech St. Gallen, Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden. Náš okruh byl 20 minut autem od, tenkrát jen Peťovy, práce a ne moc daleko do St. Gallenu, největšího města v okolí. Prvních pár týdnů jsme žili na Airbnb v Rakousku. Nehledali jsme ve velkých městech, a nemuseli jsme tak s rozhodováním spěchat. Nakonec to trvalo asi měsíc. 

Švýcaři v téhle části bydlí na dost velkém prostoru a 60% z nich žije v pronájmu (v ČR kolem 21%). Průměrně má prý Švajc plochu bydlení 99 m2 (v ČR kolem 65 m2). Nemůžem zapomenout na odpověď realiťáka na otázku, jestli v domě žijí rodiny s dětmi: "Kdepak, tady jsou maximálně třípokojové byty. Tady rodiny nebydlí.". Ceny pronájmů jsou na východě nižší než v Zurichu, odhadem tak o 20%. Při výběru jsme zohledňovali také výšku daní, které se liší v rámci obcí. U pracujícího páru může jít třeba i v sousedících obcích o desítky až nízké stovky franků měsíčně. Pronájmy tu řeší výhradně realitky nebo majitelé bytů, kteří fungují jako firma, a nemovitosti jsou nezařízené. Realitky jsou placené majitelem bytu, takže jim nájemce nic neplatí. Na inzeráty se dá reagovat přes internet, ale nejlíp se nám osvědčilo rovnou volat.

Dva fun facts na téma praní prádla ve Švýcarsku: 

• V appenzelských kantonech kolem poledne nefungují zásuvky, kde jsou zapojené myčky a pračky. Nikdo nám nebyl schopen pořádně vysvětlit, odkud tenhle divnozvyk pochází. Nejspíš jde o šetření energie z dob dávno minulých.
• Ve starších bytech často není přípojka na pračku a odpad. Pere se ve společné prádelně (řídí se to rozpisem na dveřích, kam se člověk zapíše) a suší v sušárně.

Na skoro 4 roky jsme se nakonec zabydleli v kantonu Appenzell Ausserrhoden, v malebném městečku Heiden ležícím v appenzellských kopcích (800-900 m n. m.). Má asi 3000 obyvatel a je z něj vidět na Bodamské jezero. Bydleli jsme v moderním dvoupokojovém bytě s přiznaným betonem o velikosti cca 65 m2. Moc se nám tam líbilo, ale za více než rok sledování nabídek většího bydlení jich bohužel moc nepřibývalo. Nakonec proto zvítězila poloha pragmatičtější z hlediska práce a budoucích jesliček, dole v údolí Rýnu. 

Byty s označením 3.5 (v ČR 3+1 nebo 3+kk) nebo 4.5 mají většinou velikost 90-130 m. Našli jsme starší obrovský třípokojáč s výhledem na Alpstein a rakouské hory v městečku Widnau (kanton St. Gallen), odkud je to do práce pěšky 10 minut. Stěhováci a úklid nás vyšli na zhruba 1700 CHF. Nejdřív jsme váhali, ale s Lucčiným rostoucím břichem bylo čím dál jasnější, že už jen sbalit všechno do krabic bude dostatečná challenge. Nakonec jsme byli přestěhovaní během dopoledne, úklid byl s garancí při předání pronajímateli a nelitujem. Pár much po nastěhování už jsme vychytali. Nečekaně jsme si museli na vlastní náklady domontovat dveře do sprchového koutu nebo jsme zjistili, že dva specifické dráty ve stropě v místě, kde se zapojuje osvětlení, musí být spojené, jinak nefungují další světla a zásuvky v sérii, atp. Bydlí se nám tu fajn, i když Peťa nadále pokukuje po bydlení v okolí. Nabídek je celkem hodně, tak uvidíme, jak dlouho tu vydržíme :)

A pár fotek na závěr

Opět jsme hlavně turistikovali a nejvíc výletovali po okolí. V létě jsme navštívili rakouské středisko Sölden (doporučujem!) a na podzim kamarády ve francouzských Alpách. Poslední týdny jsme věnovali dozařizování všeho potřebného pro malého a teď už se jen těšíme :)