První pohovory
Za poslední týden jsme absolvovali s Peťou každý dva pohovory. Probíhaly po Skype/WebEx, jelikož jsme ještě v Česku. Stěhování plánujeme nejdřív, až bude mít jeden z nás pracovní místo.
Peťovy pohovory byly dost náročné. Z prvního kola neměl vůbec dobrý pocit. Ze začátku to šlo dobře, ale pak se zasekl na řešení jednoho problému a ne a ne se odseknout. Naplánovali mu druhé kolo s dalším člověkem, na které se víc připravil. Vyvíjelo se o poznání lépe, ale bohužel to nakonec nestačilo. Zamítavá odpověď nám trochu srazila náladu. Je to ale cenná zkušenost. Oba nás nakopla zapracovat na své přípravě ještě víc, protože máme lepší představu, jak to může vypadat.
Peťa teď čeká na několik odpovědí a kontaktovali ho z jedné recruiterské agentury. Tak snad hejbnou kostrou a začne se to posouvat rychleji.
Můj první pohovor se nesl v pohodovějším duchu. Mladý muž s francouzským přízvukem měl přehled o bodech mého životopisu a doptával se na některé projekty. Měla jsem vysvětlit malý kousek kódu v C++ a jak vypadá FPGA. Popravdě myslím, že mě dost šetřil. Je jich sedm a nedávno získali první pořádný funding, takže teď nabírají posily na vylepšení jejich technologie. Umí převést ultrazvuk z okolního prostředí na obraz a používají to například k detekci úniku plynu z nějaké trubky nebo stroje. Uvidíme, jestli bych se jim hodila a jestli se ozvou na další pokec.
Pozvánku k dalšímu pohovoru beru jako malé vítězství. Chvíli to totiž vypadalo, že mi žádost v NVIDIA zamítli. Vše se ale vyjasnilo a dnes jsem hodinku mluvila s technickým vedoucím Devtechu pro Evropu, Asii a Rusko. Je to příjemný Brit, který pohovor zjevně vedl nejméně stokrát. Mluvili jsme o tom, co dělají, co bych chtěla dělat já a pak jsme plynule přešli k rozdílům mezi CPU a GPU. Na konci mi sdělil, že postupuju do dalších dvou kol, kde mě vyzpovídají dva inženýři. I kdybych nedošla o moc dál, mám z toho radost! A taky dávku stresu na další týden.
Největší nebezpečí pro většinu z nás není, že naše cíle jsou příliš velké a my je nedosáhneme, ale že jsou příliš malé a my je dosáhneme. ~ Michelangelo
Peťovy pohovory byly dost náročné. Z prvního kola neměl vůbec dobrý pocit. Ze začátku to šlo dobře, ale pak se zasekl na řešení jednoho problému a ne a ne se odseknout. Naplánovali mu druhé kolo s dalším člověkem, na které se víc připravil. Vyvíjelo se o poznání lépe, ale bohužel to nakonec nestačilo. Zamítavá odpověď nám trochu srazila náladu. Je to ale cenná zkušenost. Oba nás nakopla zapracovat na své přípravě ještě víc, protože máme lepší představu, jak to může vypadat.
Peťa teď čeká na několik odpovědí a kontaktovali ho z jedné recruiterské agentury. Tak snad hejbnou kostrou a začne se to posouvat rychleji.
Můj první pohovor se nesl v pohodovějším duchu. Mladý muž s francouzským přízvukem měl přehled o bodech mého životopisu a doptával se na některé projekty. Měla jsem vysvětlit malý kousek kódu v C++ a jak vypadá FPGA. Popravdě myslím, že mě dost šetřil. Je jich sedm a nedávno získali první pořádný funding, takže teď nabírají posily na vylepšení jejich technologie. Umí převést ultrazvuk z okolního prostředí na obraz a používají to například k detekci úniku plynu z nějaké trubky nebo stroje. Uvidíme, jestli bych se jim hodila a jestli se ozvou na další pokec.
Pozvánku k dalšímu pohovoru beru jako malé vítězství. Chvíli to totiž vypadalo, že mi žádost v NVIDIA zamítli. Vše se ale vyjasnilo a dnes jsem hodinku mluvila s technickým vedoucím Devtechu pro Evropu, Asii a Rusko. Je to příjemný Brit, který pohovor zjevně vedl nejméně stokrát. Mluvili jsme o tom, co dělají, co bych chtěla dělat já a pak jsme plynule přešli k rozdílům mezi CPU a GPU. Na konci mi sdělil, že postupuju do dalších dvou kol, kde mě vyzpovídají dva inženýři. I kdybych nedošla o moc dál, mám z toho radost! A taky dávku stresu na další týden.
Největší nebezpečí pro většinu z nás není, že naše cíle jsou příliš velké a my je nedosáhneme, ale že jsou příliš malé a my je dosáhneme. ~ Michelangelo
Komentáře
Okomentovat