Demotivační

Lucku dnes přepadla trudnomyslnost.

Procházím nabídky práce v okolí Curychu, bo seznam o čtyřech položkách mi nepříjde jako úplně neprůstřelný plán. Mé pracovní sebevědomí je na bodu mrazu. Mám pocit, že pokud urychleně nezískám Phd ze strojového učení nebo se aspoň nenaučím plynně JavaScript, nikdo mě tam nikdy v ži-vo-tě ne-za-měst-ná...

Přemýšlím, jestli se tam mají v Lidlu taky tak dobře jak u nás, načež si uvědomuju, že bez němčiny neprodám ani rohlik. Jsem demotivovaná a odkládám naplánované učení. Zato máme navaříno na tři dny a dalo by se jíst z podlahy. Peťa mě povzbuzuje (a tentokrát ne k domácím pracem). Říká, že se nemám bát. Nevím, na čem to jako staví, ale dobře.

Jen si sem poznamenám, že mě nejvíc lákají pozice v NVIDIA, MindMaze a Distranu. Ať máme za pár týdnů srovnání s realitou.